Kancel Hokageho

...

Příjdu a zaklepu na dveře

Sedel som ako obyčajne za stolom a vybavoval som papierovačky. Moc ma to nebavilo, ale bolo to nutné. Keď som sa stal Hokage, mal som s tým počítať. Začul som klopanie. Oči som odtrhol od papierov a pozrel som na dvere. Vstúpte!

Vstoupil jsem


Dobrý den hokage sama.

Pozrel som na Kinomaruho. Usmial som sa. Ahoj, Kinomaru. Čo potrebuješ? Spýtal som sa a odložil som pero a ruky som položil na stôl.

Nemáte pro mě misi nějakou těžkou a na pár dní? zeptám se

Fú... Vzdychol som si. Otvoril som šuplík a vytiahol som nejaké papiere. Hmm... misií je teraz málo. Čo takto keby si sa stal sensei? Spýtal som sa ho a pozdvihol som obočie.

S-s-senseiem? podivám se na něj udiveně
Ale já jsem ještě vlastní tým nikdy neměl

Zasmejem sa. Všetko je raz po prvé. Teda ak chceš. Usmial som sa.

Rád bych řeknu a usměju se

Usmial som sa. Výborne! Zatiaľ ti ale ešte nikoho nedám. Potrebujem mať nahlásených pár geninov. Pousmial som sa. Vytiahol som zložku týmov a niečo som tam zapísal. Ak sa trochu zoznámite dostanete nejakú misiu. Poviem a usmejem sa. Tak.. ešte niečo?

Jo řeknu a odejdu.(přesun)

Zívol som si. Pre boha... to je večnosť čo robím tie papiere! Povedal som a začal som to vybavovať o niečo rýchlejšie. Konečne som to dokončil. Jupí! Pre dnešok mám pokoj! Povedal som a spokojne som sa rozvalil do kresla.

Za ten deň som mal znova na stole papiere. Znova som ich vybavoval. Ďalej! Poviem trochu hlasnejšie keď začujem klopanie. Od papierov som neodtrhol oči. Chcel som to mať čo najskôr hotové aby som mal konečne pokoj a mohol som sa porozhliadnuť po dedine.

Odložil som pero a pozrel som na ňu. Ahoj, Mizori. Dobre pridelím ťa do jeho týmu. Poviem a usmejem sa. Problém je že potrebujete ešte 2 geninov, alebo chuuninov aby ste boli kompletný a dostali ste nejakú misiu. Poviem a vytiahnem zo šuplíka záznam s týmami a zapíšem jej meno do týmu Kinomara. Záznam som znova schoval a pozrel som na ňu. Ešte niečo potrebuješ? Spýtal som sa a usmial som sa na ňu.

Postavil som sa a urobil som pečate. Vedľa mňa sa z čiernej hmoty vytvoril klon. Postavil som sa a klon si sadol do môjho kresla. Ak niečo potrebuješ, pýtaj sa ho. Poviem a usmejem sa. Potom odídem z kanclu na čerstvý vzduch.
(presun)

Prišiel som do kanclu a zrušil som klona. Sadol som si do kresla a pozrel som sa na papiere ktoré tu boli. Ten neschopní klon mohol aspoň vybaviť tie papiere!! Poviem naštavne a začnem písať.

Po nekonečné obchůzce jsem se zatavil ještě dvakrát u toho samého obchůdku abych zahnal hlad.He,myslím že to bude stačit!Odhodil jsem misku do nejblíšího křoví a pohladil si plné břicho.Snad nejdu pozdě!Ještě jsem se chvillu přecházel ze strany na stranu a přemýšlel jestli si přece jen nemám dát ještě jeden rámen,no po chvilce mě svědomí přemluvilo a já si dal jen poloviční porci u nejbližšího obchůdku.Provizorní misku jsem zahodil do toho samého křoví a konečně vlezl do velké budovy.Šel jsem po točících schodek vzhůru,dokud jsem nenarazil na velké dveře.Vzal jsem za kliku a porozhlédl se po místnosti,dokud jsem nenašel toho chlápka co si říkal Hokage.''zdravím ve spolek jakpak se máme?''Řekl jsem nahlas s plnou pusou a rychle spolk poslední sousto nudlí co mi zbylo v ústech.Nevinně jsem se pousmál a bouchl dveřmi.

Netrieskaj, tu nie si doma! Poviem a položím pero. Pozriem sa na Takeruho a pousmejem sa. Takeru, čo potrebuješ?

''jasně jasně'',řekl jsem aby ztichl a došel k němu..''Ehm vlastně..chtěl jsem získat dva svitky,ted spíš zatím jeden ten slabší..''Řekl jsem a podíval se na něj.''To co bych chtěl je Kage bushin no jutsu...A no později'',chvilku jsem se odmlčel.''Nevím jestli to budete tady mít ale Rasengan..''Řekl jsem klidně a slevdoval ho..

V kresle som sa otočil a postavil som sa. Prešiel som k veľkej skrini a pousmial som sa. Začal som hľadať zvitky. Rasengan bohužiaľ nemám. Poviem a za chvíľu mu hodím zvitok s Kage bushin. Ako si na tom s tréningom? Spýtal som sa ho milo a usadil som sa do kresla. Začal som písať do papierov. Potom som sa na neho znovu pozrel. A nechceš ísť do týmu? Pousmial som sa a znova som začal písať.

Chytil jsem svitek a prohlédl si ho.''Hmm..Nevím jestli chci tým,ještě nejsem dost..silný'',řekl jsem trochu zklamaně a sledoval ho.''Ještě musím někde sehnat svitek s Rasenganem,nebo se ho od někoho naučit...''Řekl jsem a schoval svitek do brašničky.''Mizím'',řekl jsem a pomalu kráčel ke dveřím,očekávajíc jestli ještě něco neřekne.

Slabý? Chvíľku som mlčal a niečo som zapisoval. Potom som ešte dodal. V 20:00 ťa čakám na cvičisku, jasné? Stretneš sa s tvojimi tímovými partnermi. Usmial som sa. A ešte niečo... Nikdy sa nepodceňuj. Usmial som sa na neho a znova som začal vybavovať papiere.

''Vůbec nejsem slabý!Abych řekl pravdu jsem jeden z nejsilnějších já to jen řekl abyste mě nedal s někým do týmu!''Našpulil jsem pusu a otevřel dveře.''Tak zatím'',mávl jsem rukou a zamířil do svého útulného bytečku,kde je 17 stupňů..(přesun)

Zasmial som sa. Prišiel som k oknu a kukol som von. Bolo celkom pekne, ale horko. Dúfam že sa do 8 nejak schladí. Pomyslím si a prídem ku stolu a napíšem list. Znova prídem k oknu. Sedel n ňom poštový vták. Usmial som sa. Na nohu som mu pripevnil lístok. Vták okamžite odlete. Sadol som si a znova som sa venoval papierom.