Budova Mizukage

Nevěděla jsem, co bych mu na to měla říct. "Ššššš." utěšovala jsem ho.

Už rači půjdu. řeknu obrátim se a jdu pryč.(přesun)

Všichni jen utíkají. Pomyslela jsem si.

došli jsme do budovy a já zaklepal

"Vstupte." vrátila jsem se zpátky ke stolu a sedla jsem si do křesla.

"Co se stalo?" všimla jsem Kasumeho.

"Co jste udělali?!" vypěnila jsem.

"Mám takový pocit, že tohle není tvoje věc!" řekla jsem skrze zaťaté zuby. "Vypadnite!" vyhodila jsem je z kanceláře.

To jak zakřičela mě vzbudilo.


M..m..mizukage sama o...oni...m..mi p...pomo...pomohli řeknu a znovu spim

"Proč jsi utekl? Nestačila jsem ti všechno říct." pohladila jsem ho po vlasech.

Opět jsem otevřel oči.




Proč jste je vyhodila? zeptám se

"Promiň. Já je tedy zavolám zpátky, jestli chceš."

šel jsem za Mizore "Mizukage a takové způsoby.....divím se lidem co jí volily..horzná babizna"

Prosím řeknu na Mizukage

"Dobře."

Zavolala jsem si k sobě jednoho z ninjů před dveřmi a nařídila jsem mu, aby zavolal zpátky shinobi z Konohy. Přikývl a odešel.


Přiběhl k nim. "Mizukage vás volá zpátky." oznámil jim.

přišel jsem s nechutí na tváři

Dívám se na Mizoru a přitom si držim rameno v kterém jsem měl střep.

(to jste měli napsat, že je zraněný )

"Počkej vytáhnu ti to." Chytila jsem mu rameno a chtěla jsem mu vytáhnou střep.

(Ne ona mi to už vytáhla jinak v poho )



Pořád se dívám na Mizore.

(achá, tak jsem to špatně pochopila, promiňte ten předchozí přísvěvek ignorujte )

"Co se ti stalo?" zeptala jsem se starostlivě.

Nic se mi nestalo. zalžu

"Nelži!" napomenula jsem ho. Sice to ode mě nebylo zprávné, když jsem mu taky neřekla celou pravdu, ale potřebovala jsem to vědět.

Opravdu nic. řeknu a podivám se na Mizore

Jak tu budete dlouho? zeptám se

Sss au. řeknu a trochu si to rameno chytim.

"Půjdeš hned do nemocnice!" rozhodla jsem. Vzala jsem ho do ruk.