Budova Mizukage

...

Prišiel som a zaklopal.

Přišla jsem ke kanceláři. "Přeješ si?"

Hmmm... dnes vyzerá naozaj nádherne.... Molha by ste mi zaviazať šnúrky na topánkach?

Podívala jsem se mu na boty. "To bych se musela ohýbat. Takže máš smolu." Otevřela jsem dveře kanceláře a vstoupila jsem dovnitř.

Išiel som za ňou... Ale snaď nieste taká stará že máte probémy s krížami usmial som sa

"To ne. Ale proč bych se měla ohýbat? Já si přece nepřišlápnu šňurky a nespadnu na obličej." sedla jsem si do křesla.

"To máš pravdu. Je tu nuda. Chtělo by to nějakou akcičku. Posaď se."

Sadol som si a začal rozmýšlať.... Nič ma nenapadá

"mě bohužel teké ne." řekla jsem po chvíli.

Aspoň sa ju pokúsim nejak rozveseliť. Pomyslel som si, Vytvoril som kryštálovú ružu a podal jej ju.

Prišiel som pred kanceláriu Mizukage. Dvere boli otvorené tak som potichu vstúpil dnu. Eh, ruším? Spýtal som sa.

Ani nie ozval som sa.

"To je pro mě?" optala jsem se.
Všimla jsem si, že vstoupil další člověk. "Nerušíš." usmála jsem se.

Ehm... Ano pre vás odpovedal som a trochu sa začervenal

Zdravím, Mizukage-sama. Usmial som sa. Čau, ehh... ako sa voláš? Ja som Shinji Kaguya. Poviem a pousmejem sa.

Volám sa Kenji Kutsuchi. čauko :-) a začal som si ho premeriavať

"Tak děkuji." vzala jsem si růži a usmála jsem se.
"Dobrý večer, Kaguya-kun."

Tiež som si ho premeral. Teší ma. Usmial som sa. Mizukage-sama neni nejaká misia? V dedine je práve strašná nuda...

Mám nápad, ozval som sa. Poďme sa zahrať flašu,

"Zatím jich moc není. Spíš takové pro geniny, jako je úklid a tak dále." ukázala jsem na další volnou židli. "Posaď se."
Slyšela jsem Kenjiho. "Co?" vyhrkla jsem.

Nič to bol len vtip a začal som sa rehotať

Posadil som sa. Nebol to zlý nápad. Zasmial som sa. Kde je nejaká fľaša? Spýtal som sa a diabolsky som sa usmial.

"Vážně potřebujete něco na práci." povzdechla jsem si.