Ulice

"mizore neber to tak proto sem tvůj sensei abych tě naučil jak se tomu ubránit a zdokonalovat" mrknu na mizore mile vezmu si do ruky špejly s dango a jedno si vložím do ust "mňam" usměju se kysele

upiju si z čaje "Mmmm tady chutná fakt dobře" usměu se "a co mizore jak se to daří v konoze" usměju se a do pusy si umystím druhou kouli danga

"neboj bude to v klidu " usměju se "u svých lidí taky nejsem nejak moc oblibený" poškrabu se na hlavě uložím do pusy poslední kus danga prohrabnu si vlasy dango rozkousnu kysele se zatvařím vložím si do ust tyčku od danga chudák holka když se to tak vezme nikoho nemá zasmutním v mysli ale na zevnějšu sem pořad usměvaví

"no je to S-ranková Organizace" usměju se " a více ti neřeknu" usměju se trošku jako psychopat "chceš ješte" otažu se mile vytahnu si z pusy špejly z danga a upiju z čaje tyčku dam zpět do ust

"mizore chceš něco dělat "otažu se znuděně a mavnu na servírku že zaplatím co si asi mizore myslí zaculím se

"pojdme do nejaky hospudky" usměju se v tu dobu přijde i bramanka "prosím "podám ji peníze vytahnu špejly z pusy dopiju čaj "ne už to mám pojd za mnou" chytnu mizore za ruku a dotahnu ji pryč (přesun)

"dekuji mizore-chan a dobrou noc" usměju se "a moc děkuji" vyběhnu do druhého patra tam najdu svůj pokoj odemknu si a vejdu dovnitř už se jen svleknu a spadnu do postele "brou!" řeknu sam sobě a usnu

Bezduše jsem procházel ulicí,dokud jsem nezavětřil a nezastavil se.Takže mě sleduje?Pobaveně jsem se otočil a ohlížel se kolem sebe.''Vylez čokle'',řekl jsem chladně,a čekal odkud se zjeví.Po chvilce jsem se opřel o zeď a nepolevoval v ostražitosti.

Vylezl jsem a příjdu k tomu chlápkovi a sednu si u něj a vypadalo to jakobych s ním chtěl kamarádit a byla to také pravda.Podal jsem mu pac.

Udělal jsem pečetě,a podal mu nechápavě ruku.''Si m-magor?''Zmateně jsem chytil tik do oka a nespouštěl z něj oči.Odtáhl jsem od něj ruku,a polevil v ostražitosti.''Chceš mě zabít , nebo jídlo nebo co ? '',vykoktal jsem a nehnul ani brvou.

Rychle uteču od něj pryč hned za roh budovy a tam jako vlk spadnu na zem.Začal jsem se měnit,ale nebyl jsem změněný úplně.

Znovu jsem zamrkal,abych se probudil.Zašustil jsem pro něco v plášti a vytáhl bonbon,který skončil v mých ústech.Hned poté jsem se otočil,ignoroval jsem asimiho a pomalu odcházel.

Začal jsem jako vlk nahlas kňučet protože to trochu bolelo.




Kso takhle hodně to ještě nebolelo. řeknu a začnu kňučet znovu.

Po chvíli se změním úplně.Ležím na zemi a rychle dýchám.




K..kso! řeknu a nemám tričko roztrhalo se mi když jsem se změnil.Po chvíli jsem vztal a výjdu z rohu budovy kam jsem běžel všiml jsem si toho kluka kterého jsem viděl jako vlk.[Takeshiho]

Výjdu úplně nemam tričko a dost lidí se na mě dívalo kvůli tomu,že ho nemam.Jdu tedy po ulici a vejdu do jedné z restaurací.Podívám se za sebe.



Kso to je zase ta holka?! Vypadá to jakobych ji pronásledoval řeknu si v duchu pak si sednu na jednu ze stoliček a obědnám si pití.Pak se podívám na jednu ze servírek a potichu jí řeknu

Tohle je na mě prodejte ji nějaké pití které má ráda. ona jen kývne a odejde ode mě.

Takeru Takahashi

Jistě... dám si dango, ale já si ho dám se sladkokyselou omáčkou. Hlavně ne Kari, nesnáším Kari. řekl jsem a udělal jsem opět ten svůj úsměv, potom jsem se zadíval na Mizore a přeskočil jsem na část vesnice, kterou jsme mezi tím prošli. Vůbec se to tady nezměnilo, překvapivě mi ale ta vesnice nevyvolávala bolestné vzpomínky, možná proto, že jsem nechtěl, možná proto, že jsem je potlačil. Tak jako tak na tom měla jistou úlohu Mizore, díky ní jsem zapomněl na všechny problémy, nebo alespoň na ty, které mě zde trápili pokaždé, když jsem přišel.

Začínal jsem být opilý a spadnu ze židle.




Zlobivá židle nesmíš! řeknu opile a chci si sednout znovu.

Když jsem si sedl tak jsem chtěl ještě jedno.

Já
Dej mi ještě jedno prosím.


Prodavač

Ne už máš dost!

Já:
Ale notak!


Prodavač
Neobtěžuj mě.

Já:
Šmejde! slezu se stoličky a dojdu ke dveřím

Prodavač
Hej kdo bude platit?! Ignoroval jsem ho a opřel se o stěnu u dveří.

Takeru Takahashi

Hehe, tak děkuju moc. řekl jsem usměvavě a podíval jsem se na toho kluka, od někud jsem ho asi znal, protože mi jeho tvář byla povědomá, ale už jsem si nepamatoval odkud, ostatně jako vždy jsem ho odignoroval a dál jsem se věnoval Mizore No, a co? Už si byla na nějaké misi? Na nějakou bych zašel, je to dlouho, co jsem na žádné nebyl. dodal jsem...

Prodavač:

Zaplať hergot!


Já:

Dobře tady máš! řeknu mu hodim peníze a hned na to se vybliju vedle dveří (Venku).

Takeru Takahashi

Je toho hodně, začal jsem dělat mise jako poměrně mladý kluk, vlastně ve 14 se ze mě stal už Chunin, chodili jsme na různé mise, v některých z nich jsme dokonce i přišli o život, ale co už, tahle kapitola mého života je zavřená a nejspíš to tak i zůstane, nerad si o té etapě života povídám, to víš... dořekl jsem, tentokrát už ne tolik chladným hlasem a podíval jsem se opět na Mizore, ten kluk byl opravdu divnej, ale nehodlal jsem ho řešit, jednoduše jsem ho ignoroval...

Příjdu k Mizore a tomu klukovi.Šťouchnu do toho kluka


Hele to je tvoje holka hezká řeknu opile.

Jinak já jsem Kashi. řeknu a spadne mi hlava na stůl a spím.

Takeru Takahashi

Podíval jsem se na toho kluka, který do mě šťouchnul. Otočil jsem se jeho směrem, v tu chvíli moje oči začaly zářit červeně, natáhnul jsem ruku, v tu chvíli mohla Mizore pozorovat vrstvu krystalu, která se mi na ní utvořila, protože se od ní udrazilo světlo a dal jsem mu ránu přímo do břicha, až odletěl do nedaleké stěny Nedotýkej se mě ty jeden obejdo... řekl jsem nepřátelským hlasem a podíval jsem se úsměvně na něj, jakmile ještě praštil o stěnu, tak ze stěny přesně podle jeho siluety vyjelo několik dlouhých, ostrých krystalů, které ho upevnily na stěně Vlastně... ano i ne, stal jsem se Chuneninem, ale můj dědeček použil svůj vliv a zařídil u Hokageho, že mne přesunuli kvůli jistým okolnostem z vlastní vůle zpět na Genina. Ale v podstatě ano, sem Genin s možnostmi Chunina dořekl jsem a pousmál se...

Vyplivnu krev.Hned jsem se vzpamatoval.



K..kso.Ty šmejde!