Nemocnice Konohy

...

Sledoval jsem jak ho odnášejí na lehátku,ale pak jsem hned zakroutil hlavou a protřel si oči.Je to jako vždycky..nic mu nebude.Tedy doufám..Měl by se tu pečeť naučit co nejrychleji ovládat..Zvedl jsem levouf dlaň a můj zrak spočinul na pečeti na mé ruce,dva překrývající se Diamanty.Skousl jsem si spodní ret a ruku znovu volně svěsil podél těla.Sedl jsem si vedle Mizore a rychle sebou cukl.Položil jsem pomalu ruku na lavici,na které byl led.Na tohle si nezvyknu ale je to..příjemné!Usmál jsem se a přiblížil se blíž k ní,abych se mohl chladit.''Hmm..nic mu nebude takhle je to vždy..''Znovu jsem se podíval na svou pečeť,ale pak jsem rychle ruku schoval za záda a koukal se Mizore do očí..''Ani jsem si toho pořádně nevšiml..Víš že jsi hezká?''Usmál jsem se a sedl si tak,abych byl co největší plochou svého těla na ledu..

''Hmm?Jo takhle.''Vyplázl jsem na ni jazyk,ale ani se o kousíček neposunul.''Třeba mi nejde jen o chlazení'',uculil jsem se a trochu se odtáhl.Sedl jsem si rovně,ale pochvilce jsem se začal tak nějak..Nepřirozeně šponovat,tak abych viděl trochu víc z poza její sukně.Hned jsem se jí nevinně podíval do očí,a když jsem uviděl její výraz,tak mi podklouzly ruce a já sjel ze sedačky na zem.''Au'',pohladil jsem si vlasy a rychle vstal.''Jdu na chvíly na čerstvý vzduch'',řekl jsem,vzal za páčku u plastového okna a otevřel ho,počemž jsem z něj dopůl těla vylezl.Pohledem jsem přejížděl po Mizore a její kraťoučké sukni,ale nedával jsem na sobě nic znát.po pár minutách jsem konečně s těží odvrátil pohled a podepřel si hlavu.Bylo hezky no spíš vedro asi 31 stupňů a to ve stínu..Sledoval jsem azurovou oblohu a jen se spokojeně usmíval.

Jen jsem si poslechl výklad doktora,no než jsem stihl cokoliv říct odešel..Jen jsem si oddechl a obrátilse směrem tam kam odešla Mizori.Po chvilce jsem se podíval do země a pomalu vyrazil na pokoj.Zaklepal jsem a vstoupil.Spozoroval jsem bratra na lůžku,hned jsem si sedl vedle něj a pozoroval ho.Asi po deseti minutách jsem vedle něho také usnul..

zívl jsem si a pomalu se vzbdil

Hé?Pootevřel jsem oči a pak se rychle oklepal a snažil se rozhýbat krk..Usnout v sedě není nic příjemné!Zasténal jsem což připomínalo zívnutí a vstal.''Hmm?Spíš halo'',podíval jsem se na bratra který vypadal že bude vstávat,ale pak zase neragoval.Hmm,tak asi nic.Přečetl jsem si viditelný vzkaz a usmál se.Jasně že tě potřebuju.Vyplázl jsem jazyk a znovu se podíval na bratr.Snad až přijdu budeš už v poho..Usmál jsem se a zmizel..

"heeee to mě vymění za holku ?" vztal jsem a vyběhl z nemocnice

(ty jsi taky kus vola..Kdybych věděl že jsi tu máš být na skype !! )

Prileteli sme pred nemocnicu. Zoskočil som aj s Takeshim v náruči dolu a šiel som dnu. Lekári ho dali na lôžko a zistili čo mu je. Mal otras mozgu. Vlastne kto by nemal keď v rýchlosti nabúra hlavou do kovu. Ale bol v poriadku. Hlavu mal obviazanú. Asi si tu jeden deň poleží. Sadol som si na stoličku a čakal som či sa náhodou nezobudí.

Vzdychol som si a postavil som sa zo stoličky. Nechal som ho spať a ja som sa vydal pred budovu Hokage.
(presun)

přišel jsem položil jsem mizore na lehatko "prosím postarejte se o ní"

"ano počkejte tu"

"ano" sednu si na židličku po půl hodině mně jedna sestřička zavolala


"pane pojdte mužete za ní jít ale opatrně" usměje se na mně a odejde



vešel jsem do pokoje a sedl jsem si vedle postele a čekal jsem až se probere "prosím bud v pohodě" usměju se na mizore mile

"jsi v pořádku" otažu se mile a podám jí prašek se skleničkou "maš to polknout" usměju se a podívám se na mizore

"pamatuješ si na všechno" otažu se usměju se na mizore "potřebuješ ještě něco" otažu se a pořadně se opřu protože než se mizore zbudila malem jsem usnul

"noo" poškrabu se na temeni "no objevil jsem se za tebou a udeřil jsem tě do hlavy" usměju se trošku trapně

"jo jsi v pořadku" usměju se "klidně mužeš jít" výjdu ven dojdu si k automatu a vytahnu si limonadu dojdu zpatky do pokoje "chceš taky" otažu se

Najdu ji.



Mizore-sama co se vám stalo? zeptám se a v očích mam slzy

No já se o vás bál. řeknu a sklonim hlavu.A pak se zase podívám
Běžte si lehnout prosím. Poprosil jsem ji velice mile a bylo vidět,že jsem se o ní hrozně bál.

Stoupl jsem si před Mizore




Potom si dáme rámen nejdřív si půjdete odpočinout! řeknu naštvaně a nechtěl jsem ji pouštět.Stál jsem nakraji schodu a začal jsem mávat rukama protože jsem skoro padal

Došel jsem dolů pro nějaké jídlo a přišel jsem k Mizore a podal jí ho.

"až ti bude trošku líp tak tě nekam vezmu" usměju se mile a opřu se pořadně o stěnu otevřu si svou limonadu a pomalu jí zařnu pít

Mizore-sama musím vám něco říct jste pro mě velice blízká a jste pro mě jediný kamarád jakého jsem měl.Zachránila jste mě už 2x teď vám to musim nějak splatit. řeknu unaveně

"to zjistíš až tam bude" zazubím se "uvidíš lidi co pracují pode mnou" protáhnu se "a až se vylečíš tak tě zvu na co budeš chtít" usměju se

Děkuju. řeknu a dám si ho do pusy
Sedl jsem si na židli a díval se na Mizore měl jsem o ní docela velký strach

Yanton Usimi! Oběví se blog z ptáčka
Yanton:Kumi oběví se tuška z ptáčka použil jsem znovu své kekkei genkai a začnu kreslit dám si lízátko do sáčku.Začnu být hrozně ospalý a usnu a ze židle spadnu na zem a pořád spim.

Můj blog a tuška se promění na dva ptáčky a ty odletějí.Někomu možná mohlo dojít o čem moje kekkei genkai je

"jo dobrý" vstanu z židle zvednu kasumeho ze zemně a poskládám z 3 židlí něco jako provizorní postel a položil sem ho tam "jestli chceš mužem zajít i ted na jídlo" usměju se a sednu si zpět do židle